Obratel

RECENZE ROZHOVORY FESTIVALOVÉ DĚNÍ
JIŘINA VERSUS VINCENT ENGLISH EDITION
REDAKCE

  • Konec Vincenta v Čechách
    Ach, jak slibně zněla v zvukovodu ona představa závěrečné veselky na lodi! Jak slibně! Leč od prvního momentu nacházel jsem mnoho karambolů. Dostati se z DAMU na ono vzdálené místo zdálo se býti trestem. Povozem tramvajovým bylo nutno jet více než deset minut. A to jest nemilé. Byl jsem vystresován.
  • Respirace, regenerace, reinkarnace
    Když jsem zjistila, co se bude v pátek večer na Zlomvazu dít, uvědomila jsem si, že pořadatelé akce bezpochyby nastavují zrcadlo dnešní společnosti. Fotbal. Fotbálek. Fočus. Kopaná. Každý ho dnes hraje. Tento sport ale nikdy nepatřil k mým oblíbencům – vždycky jsem se raději oddávala tajům čínského umění čchi-kung. Doufala jsem ale, že bych mohla v Sokolovně potkat Lakšmí, a tak jsem přeci jen vyrazila.
  • Jak posmutnělý klaun rozesmál
    Co je vědomí? Co je nevědomí? Co je mysl? Ty a mnohé další otázky si klade performer Arman Kupelyan společně s tvůrčím týmem inscenace Playground of the Unconscious Self, která zakončila třetí festivalový den a přiblížila divákům tématiku nevědomí. Kupelyan vytvořil originální postavu, s jejíž pomocí demonstruje útržky z vlastního vnitřního světa. Zároveň vytváří dialog mezi personifikovaným nevědomím a osobou, ve které je uvězněno, či se samotným divákem.
  • Dovážková služba proti samotě
    Jeden byt za pandemie a návštěvník na objednávku. V pátek uvedli studenti mezinárodního programu autorského herectví na Katedře autorské tvorby a pedagogiky DAMU inscenaci vlastního textu The Visitor. Autory dystopického dramatu jsou Natali Spasova a Viktor Buzharov, který v představení také sám vystupuje. Inscenace stojí především na postupném odhalování příběhu a fikčního světa, který není tak vzdálený od naší reality.  
  • Tenhle byt trochu smrdí
    Katedra činoherního divadla pražské DAMU uvádí drama Mariuse von Mayenburga Perplex. Diváci Zlomvazu měli možnost inscenaci zhlédnout ve čtvrtek v prostorách jedné z činoherních učeben. V ní stojí čtvercový, čistě bílý půdorys o dvou bílých stěnách se zadním vchodem, jedním gaučem, konferenčním stolkem a kytkou. Celá místnost je o pár stupňů natočena k divákům. Je to sterilní místo, které má být domovem. Upuštění od zútulnění takto osobního prostoru jednoznačně odkazuje k tématu ztráty domova. Od počátku tušíme, že s bytem něco není v pořádku. Tenhle byt zkrátka trochu smrdí.
  • Mám vás rada, Vlas a Brada!
    Ak by som si mala spomenúť na najväčšie divadelné zážitky tohtoročného festivalu Zlomvaz, bolo by medzi nimi rozhodne bábkové predstavenie Veľké putovanie Vlasa a Bradu. Inscenácia, ktorej autormi sú bábkoherci z magisterského štúdia na bratislavskej VŠMU, je veľký úlet z ich strany aj pre diváka. Od začiatku predstavenia si ho užívate so zvyškom hľadiska, smejete sa, uškŕňate vďaka teleportu do detstva pomocou hereckých výkonov a humoru pre vzdelaného diváka.
  • Úsměvné vlnění z jiné planety
    Co je to luminofor? Luminofor „je inscenovaný koncert napsaný pro nástroj z jiného světa. Nástroj vytažený z hloubi černé díry, kde se realita potkává s nekonečnem,“ odpovídá mi anotace autorské inscenace Matěje Šumbery a Emila Rothermela. Když se ale ponořím do větší hloubi internetu (Wikipedie), dozvídám se o luminoforu další informace, které v mé hlavě s předchozími nekorelují: „Luminofor je látka schopná pohlcovat energii ze záření a následně ji vyzařovat ve formě světla. Luminoforem je pokrytý vnitřní povrch všech zářivek, některých výbojek a je jím pokrytý LED čip u světelných diod svítící bílým světlem.”
  • Prostitutky? Jedině v korzetu a punčocháčích
    Ženská prostituce je ožehavé, ale v umění atraktivní téma, kolem kterého stále panuje spousta mýtů, stereotypů a předsudků. Dostane se mu v tanečním provedení originálního zpracování?
  • Jak dělat umění a nezbláznit se z toho
    Poslední den letošního ročníku festivalu Zlomvaz byl, mimo jiné, věnován jedné z moderovaných diskusí s lákavým názvem Čokoládová koupel. Akce se díky teplému červnovému počasí mohla odehrát na střeše DISKu.
  • Vyjdi na světlo
    Jedním ze závěrečných bodů programu letošního festivalu Zlomvaz byla inscenace Equus. Adaptaci díla britského dramatika Petera Schaffera přivezli studenti brněnské JAMU. V úsporných prostorech jednoho z ateliérů dokázali zprostředkovat dynamický i působivě mystický zážitek.
  • Vřelé pozvání na kraj světa
    Kdesi hodinu cesty za Moskvou se nachází malé městečko s pár obyvateli. Je těžké se do něj vůbec dostat, okolo projíždějící vlaky tam totiž málokdy zastavují. V místním obchodě seženete sotva pár vajíček, konzervy, alkohol a sirky. A když půjdete pěšky kousek doleva směrem k lesu, ocitnete se před domem, jehož tajemná zákoutí se svými příběhy se vám pomalu začnou odkrývat.
  • Poprvé na terapeutické pohovce
    Projekt, který vznikl během třetí vlny pandemie na Slovensku, si určuje za cíl přinést výpovědi o snech i bolestech studentů herectví na Akadémii umení v Banskej Bystrici. Po uvedení v Praze zanechal otázku, jestli covidové projekty s terapeutickým podtextem (nebo přímo účelem?) mají potenciál obstát před živým publikem.
  • Zdrhnout z doby, ve které žijeme
    Nakladatelství Argo v roce 2017 vydalo útlou novelu a prvotinu Josefa Pánka Láska v době globálních klimatických změn. To, že kniha sklidila obrovský úspěch, se projevilo nejen získáním Magnesie Litery, ale také tím, že si hned dva divadelní soubory čerstvou novinku vybraly k inscenování. První byla pražská Meetfactory, jako druhý se novelou inspiroval brněnský soubor Reverzní dveře z JAMU. Novela v sobě nese ryze aktuální téma globalizace a dotýká se i společensky diskutované klimatické krize.
  • Je les nebezpečný pre Karkulku, alebo Karkulka pre les?
    Na les môžeme hľadieť ako na priateľa, ako na bezpečný priestor, ale aj ako na miesto, kde nám môže čokoľvek ublížiť. Aj v detských očiach sa to tak môže javiť. A čo tak ešte v očiach dieťaťa, ktoré sa na putovanie lesom vyberie samo?
  • Roztříštěné pohledy na utrpení
    Autorská inscenace Umlčané studentů Vysoké školy múzických umení v Bratislave vznikla jako reakce na situaci v Afghánistánu, zejména na systematický útlak tamních žen. Zároveň hledá odpověď na otázku, jak lidé v západní společnosti na lidské utrpení reagují, zvlášť pokud je jim poměrně vzdálené.
  • Devět kilo cigaret a ztracených iluzí
    Podvečer páteční utápěl jsem v lihu, neb nebylo jiného východiska. Poté, co jsem frivolní Jiřině předal slovník spisovné češtiny, aby se konečně naučila správnému používání slov, zavedl jsem své kroky ku střeše DISKu. Opět. Objednal jsem si nápoj, jenž zove se Teleport.
  • Vidíme v tom pořád smysl
    Vladimír Novák je vědecký pracovník a odborný asistent na KALD DAMU, pedagog režie a divadelní antropologie v rámci studijní specializace Divadelní tvorba ve specifických skupinách. Je tvůrcem a garantem stejnojmenného projektu (dříve Divadlo jako socializační možnost), který je realizován od roku 2000 v Zahradě, poskytovateli sociálních služeb Kladno. V roce 2003 založil uskupení Divadlo 4XPĚT, které se později přejmenovalo na Divadlo Vzhůru nohama. V současné době se ve své umělecké činnosti věnuje převážně integračním divadelním aktivitám s lidmi s mentální retardací. Vydal několik publikací, např. Výtvarná tvorba lidí s postižením – na hranici mezi uměním outsiderů a art brut. Dramaturgicky a režijně spolupracoval s Divadlem Continuo, Divadlem Nablízko, Divadlem Lampion a Středočeským divadlem Kladno.
  • In kratom veritas
    Třetí den Zlomvazu jsem se rozhodla napravit své chyby z prvního dne a zabalit si více kamenů pro štěstí. Výjimečně jsem upřednostnila zástupce z vlastní rodinné sbírky – žlučníkové kameny, které se v naší rodině předávají z generace po generaci.
  • Voňavé představení o voňavém lese
    Pohádka o lese, léčivých bylinách, ale i o kopřivách, o Sestře a Bratrovi, lidské hamižnosti, dobrotě a souladu s přírodou. Především ale společné prožití času v šeru mezi vůní sušených rostlin. To je inscenace Lesem studentů Katedry alternativního a loutkového divadla na DAMU.
  • Pozdní večer v komfortní zóně
    Marie (Barbora Lohniská) přichází 1. května večer z práce do jednoho z mála prostředí, kde se cítí opravdu komfortně a jistě – do svého malého útulného bytu. Dnešní večer pro ni ale zdaleka nebude tak klidný, jak se jí zprvu zdálo. Navštíví ji totiž víla lásky (Kateřina Dojčánová) a pokusí se její život vyslat nečekaným směrem, zcela mimo čtyři bezpečné stěny.
  • Zde květy nekvetou, zde se střílí
    Konec čtvrtečního dne byl věru prapodivný. Byl jsem znaven z večerů předešlých. Kolik bezesných nocí je člověk nucen během festivalu prožíti, než zemře zcela? Nepomohlo ani to, že jsem v redakci vypil všechno kafe, které mělo vystačiti až do konce Zlomvazu. Začínám pociťovat neblahé palpitace mého srdce. Můj hrtan zdá se býti z neustálého kouření ve stádiu rozpadu. Snad opravdu brzy ulehnu v hrob. Smutno mi je jak v hodině smrti. Tak teskno všude, kam zří zrak.
  • Po špičkách na skok do světa introvertů
    Introverze a divadlo, jde tahle kombinace vůbec dohromady? Že se nejedná o jasné neslučitelné protiklady, ale pouze o jedno z možných nazírání na divadlo jinou perspektivou, dokazují tři studentky KALD DAMU v inscenaci Divadlo introvertů uvádí: *** nebo nevím. 
  • Všechny spolu a na tři!
    První festivalový den ve svém programu nabídl domácí inscenaci Červ v srdci člověka z produkce Katedry činoherního divadla DAMU. Do útulného prostoru Řetízku přichází režisérka Kateřina Volánková a dramaturgyně Kristýna Nebeská s autorskou inscenací opírající se o životní osudy jedné americké a dvou britských spisovatelek dvacátého století: Sarah Kane, Sylvie Plath a Virginie Woolf. 
  • Pár letmých úvah o ženství
    Dobré děvče odmítá mužovo pozvání k tanci jedině v případě, že ho dříve vyzval jiný muž. Dobré děvče umí péct chleba a po svatbě přijme manželovo jméno. Dobré děvče dělá i věci, které ho nebaví, a baví jeho. Dobré děvče vyhoví všem společenským očekáváním, aniž by je jakkoli zpochybňovalo. 
  • Být lepším tátou aneb polská reflexe otcovství
    Prvním večerním představením uvedeným v DISKu v rámci festivalu Zlomvaz byla polská studentská inscenace Ojcowie (Otcové). Studenti krakovské Akademie divadelních umění Stanisłava Wyspiańskiego v ní pojednávají o otcovství a s ním spojenými problémy a otázkami. Z perspektivy mladých a bezdětných mužů tak nahlížejí na to, jaké to je být otcem a jaké jsou jejich osobní ambice v rámci otcovství. 
  • Tanec, terapie i fight club
    Napjatě očekávaná novinka dvou studentek z kateder tance a nonverbálního divadla ve formě netradičního terapeutického sezení. Fúze tance, fyzického divadla a fight clubu vás provede hádkou, naštváním a uvolněním. Jak to dopadne?
  • Spalující žár lásky, ohně a zmaru
    Středeční den se nachýlil ku večeru rychleji, než jsem myslil. Červ v mém srdci hlodal intenzivněji. Ach, pokud se tvé jsoucno vyskytlo na představení Červ v srdci člověka, jistě mi dáš za pravdu, můj drahý poutníče.
  • Musil pro 21. století
    Vzpomínám si, jak jsem před několika lety četl knihu rakouského spisovatele Roberta Musila Zmatky chovance Törlesse a jak mi přišla nesmírně nudná. Možná byla chyba na mé straně, možná jsem ji zkrátka jen nepochopil. O to zvědavější jsem byl, jak se s nesnadným textem utkají studenti Divadelní fakulty JAMU.
  • Jiřininy středeční konstelace
    V pomyslném kritickém žebříčku bych dala včerejší akci tak tři hvězdičky z pěti. Určitě ne „na vlastní nebezpečí“, ale ani „nenechte si ujít“. Začátek byl dost krušný. Na letošní Zlomvaz bych totiž normálně ani nepomyslela, kdybych nedostala exkluzivní pozvánku od pořadatelů festivalu, abych si přijela napsat nějaký ten textík. Navíc mi hvězdné konstelace naznačovaly, že bych měla po dlouhé době opustit svoji komfortní zónu a vyjít mezi lidské bytosti.
  • Ako veľmi sú nám vzdialené ženy z východu?
    Autorská prvotina Umlčané dvojice Kataríny Jungovej a Patrície Rotterovej sa pokúša priblížiť východný svet, najmä pomery pre život a práva žien po nastúpení radikálneho hnutia Taliban v auguste 2021.
  • Vazivo impulsem k (ne)existující meziškolní spolupráci
    Pokud jste při projíždění webových stránek letošního Zlomvazu zabrouzdali do sekce Vaziva a nevěděli jste, oč se přesně jedná, nezoufejte. Ačkoliv se tato studentská platforma může zdát zprvu nenápadná, stojí za ní důležitá myšlenka a koncept.
  • Osm léčivých tlapek
    Možná patříte mezi ty, kdo při pohledu na psa zapomínají na veškeré životní problémy, nebo už dokonce máte čtyřnohého chlupáče doma. Mazlení a drbání za ušima pak přinese pohodu nejen zvířeti, ale i vám.
  • Jedinou cestou je společný dialog
    Čemu se chce nový ombudsman DAMU ve své funkci věnovat? Jak vnímá současnou situaci na českých vysokých školách v souvislosti se studentskými iniciativami? A který způsob relaxace doporučuje? O těchto i dalších tématech byla řeč v rozhovoru pro Obratel.
  • Vincentova pouť (na Zlomvaz)
    Do Prahy jsem přispěchal za časného kuropění. Nebesa byla tou dobou ještě mladá a zpěv ptactva nutil k pomyšlení, že jednoho dne zmizíme ze světa stejně tak jako oni. Snídal jsem klasicky – kafe, tři cigarety a existenční zmar.
  • (Nejen) divadlo potřebuje introverty
    Možná jste se někdy ocitli v podobné situaci: hodina občanky na střední škole, podle osnov se měly probírat základy psychologie a nadšený učitel si pro zpestření výuky připravil pár osobnostních testů. Byl mezi nimi i takový, který určil, jste-li spíše introvert nebo extrovert.
  • S pocitem nekončící práce se špatně relaxuje
    Anežka Hanáčková je studentkou ateliéru produkce na brněnské JAMU a produkční absolventské inscenace Lidé bez vlastností v režii Marka Davida a dramaturgii Jakuba Molnára, kterou letošní ročník Zlomvazu zařadil do svého programu.
  • Jak se zdravě nasrat?
    Jedním z projektů, který se představí na divadelní přehlídce festivalu Zlomvaz, je inscenace Why aren’t you mad?! studentek z HAMU. Jejím hlavním tématem je emoce hněvu. V inscenaci referují skrze tělo a pohyb o jeho podobách a vyjadřování. Za pomoci různých situací se snaží zjistit, jak se zdravě rozzlobit a dokázat, že hněv může být nástrojem k lepšímu pochopení sebe sama.
  • Wellness podle hudebníků
    K jakémukoliv žánrovému festivalu patří koncerty. O ty se během letošního Zlomvazu postará několik hudebních interpretů, kteří vystoupí v průběhu celého festivalu. Čím by hudebníci naplnili svůj wellness den a jaké umění jim pomáhá překonat krizové období?
  • Při odpočinku je nejdůležitější na sebe nevytvářet nároky
    Ambasadorkou letošního Zlomvazu je Denisa Barešová, která je absolventkou činoherního herectví na DAMU. Jaký má k Zlomvazu vztah a jak se po odehraném představení odreagovává?