Na les môžeme hľadieť ako na priateľa, ako na bezpečný priestor, ale aj ako na miesto, kde nám môže čokoľvek ublížiť. Aj v detských očiach sa to tak môže javiť. A čo tak ešte v očiach dieťaťa, ktoré sa na putovanie lesom vyberie samo?
Štítek: Recenze
Roztříštěné pohledy na utrpení
Autorská inscenace Umlčané studentů Vysoké školy múzických umení v Bratislave vznikla jako reakce na situaci v Afghánistánu, zejména na systematický útlak tamních žen. Zároveň hledá odpověď na otázku, jak lidé v západní společnosti na lidské utrpení reagují, zvlášť pokud je jim poměrně vzdálené.
Voňavé představení o voňavém lese
Pohádka o lese, léčivých bylinách, ale i o kopřivách, o Sestře a Bratrovi, lidské hamižnosti, dobrotě a souladu s přírodou. Především ale společné prožití času v šeru mezi vůní sušených rostlin. To je inscenace Lesem studentů Katedry alternativního a loutkového divadla na DAMU.
Pozdní večer v komfortní zóně
Marie (Barbora Lohniská) přichází 1. května večer z práce do jednoho z mála prostředí, kde se cítí opravdu komfortně a jistě – do svého malého útulného bytu. Dnešní večer pro ni ale zdaleka nebude tak klidný, jak se jí zprvu zdálo. Navštíví ji totiž víla lásky (Kateřina Dojčánová) a pokusí se její život vyslat nečekaným směrem, zcela mimo čtyři bezpečné stěny.
Po špičkách na skok do světa introvertů
Introverze a divadlo, jde tahle kombinace vůbec dohromady? Že se nejedná o jasné neslučitelné protiklady, ale pouze o jedno z možných nazírání na divadlo jinou perspektivou, dokazují tři studentky KALD DAMU v inscenaci Divadlo introvertů uvádí: *** nebo nevím.
Všechny spolu a na tři!
První festivalový den ve svém programu nabídl domácí inscenaci Červ v srdci člověka z produkce Katedry činoherního divadla DAMU. Do útulného prostoru Řetízku přichází režisérka Kateřina Volánková a dramaturgyně Kristýna Nebeská s autorskou inscenací opírající se o životní osudy jedné americké a dvou britských spisovatelek dvacátého století: Sarah Kane, Sylvie Plath a Virginie Woolf.
Pár letmých úvah o ženství
Dobré děvče odmítá mužovo pozvání k tanci jedině v případě, že ho dříve vyzval jiný muž. Dobré děvče umí péct chleba a po svatbě přijme manželovo jméno. Dobré děvče dělá i věci, které ho nebaví, a baví jeho. Dobré děvče vyhoví všem společenským očekáváním, aniž by je jakkoli zpochybňovalo.
Být lepším tátou aneb polská reflexe otcovství
Prvním večerním představením uvedeným v DISKu v rámci festivalu Zlomvaz byla polská studentská inscenace Ojcowie (Otcové). Studenti krakovské Akademie divadelních umění Stanisłava Wyspiańskiego v ní pojednávají o otcovství a s ním spojenými problémy a otázkami. Z perspektivy mladých a bezdětných mužů tak nahlížejí na to, jaké to je být otcem a jaké jsou jejich osobní ambice v rámci otcovství.
Tanec, terapie i fight club
Napjatě očekávaná novinka dvou studentek z kateder tance a nonverbálního divadla ve formě netradičního terapeutického sezení. Fúze tance, fyzického divadla a fight clubu vás provede hádkou, naštváním a uvolněním. Jak to dopadne?
Musil pro 21. století
Vzpomínám si, jak jsem před několika lety četl knihu rakouského spisovatele Roberta Musila Zmatky chovance Törlesse a jak mi přišla nesmírně nudná. Možná byla chyba na mé straně, možná jsem ji zkrátka jen nepochopil. O to zvědavější jsem byl, jak se s nesnadným textem utkají studenti Divadelní fakulty JAMU.