Co je vědomí? Co je nevědomí? Co je mysl? Ty a mnohé další otázky si klade performer Arman Kupelyan společně s tvůrčím týmem inscenace Playground of the Unconscious Self, která zakončila třetí festivalový den a přiblížila divákům tématiku nevědomí. Kupelyan vytvořil originální postavu, s jejíž pomocí demonstruje útržky z vlastního vnitřního světa. Zároveň vytváří dialog mezi personifikovaným nevědomím a osobou, ve které je uvězněno, či se samotným divákem.
Štítek: Recenze
Dovážková služba proti samotě
Jeden byt za pandemie a návštěvník na objednávku. V pátek uvedli studenti mezinárodního programu autorského herectví na Katedře autorské tvorby a pedagogiky DAMU inscenaci vlastního textu The Visitor. Autory dystopického dramatu jsou Natali Spasova a Viktor Buzharov, který v představení také sám vystupuje. Inscenace stojí především na postupném odhalování příběhu a fikčního světa, který není tak vzdálený od naší reality.
Tenhle byt trochu smrdí
Katedra činoherního divadla pražské DAMU uvádí drama Mariuse von Mayenburga Perplex. Diváci Zlomvazu měli možnost inscenaci zhlédnout ve čtvrtek v prostorách jedné z činoherních učeben. V ní stojí čtvercový, čistě bílý půdorys o dvou bílých stěnách se zadním vchodem, jedním gaučem, konferenčním stolkem a kytkou. Celá místnost je o pár stupňů natočena k divákům. Je to sterilní místo, které má být domovem. Upuštění od zútulnění takto osobního prostoru jednoznačně odkazuje k tématu ztráty domova. Od počátku tušíme, že s bytem něco není v pořádku. Tenhle byt zkrátka trochu smrdí.
Mám vás rada, Vlas a Brada!
Ak by som si mala spomenúť na najväčšie divadelné zážitky tohtoročného festivalu Zlomvaz, bolo by medzi nimi rozhodne bábkové predstavenie Veľké putovanie Vlasa a Bradu. Inscenácia, ktorej autormi sú bábkoherci z magisterského štúdia na bratislavskej VŠMU, je veľký úlet z ich strany aj pre diváka. Od začiatku predstavenia si ho užívate so zvyškom hľadiska, smejete sa, uškŕňate vďaka teleportu do detstva pomocou hereckých výkonov a humoru pre vzdelaného diváka.
Úsměvné vlnění z jiné planety
Co je to luminofor? Luminofor „je inscenovaný koncert napsaný pro nástroj z jiného světa. Nástroj vytažený z hloubi černé díry, kde se realita potkává s nekonečnem,“ odpovídá mi anotace autorské inscenace Matěje Šumbery a Emila Rothermela. Když se ale ponořím do větší hloubi internetu (Wikipedie), dozvídám se o luminoforu další informace, které v mé hlavě s předchozími nekorelují: „Luminofor je látka schopná pohlcovat energii ze záření a následně ji vyzařovat ve formě světla. Luminoforem je pokrytý vnitřní povrch všech zářivek, některých výbojek a je jím pokrytý LED čip u světelných diod svítící bílým světlem.”
Prostitutky? Jedině v korzetu a punčocháčích
Ženská prostituce je ožehavé, ale v umění atraktivní téma, kolem kterého stále panuje spousta mýtů, stereotypů a předsudků. Dostane se mu v tanečním provedení originálního zpracování?
Vyjdi na světlo
Jedním ze závěrečných bodů programu letošního festivalu Zlomvaz byla inscenace Equus. Adaptaci díla britského dramatika Petera Schaffera přivezli studenti brněnské JAMU. V úsporných prostorech jednoho z ateliérů dokázali zprostředkovat dynamický i působivě mystický zážitek.
Vřelé pozvání na kraj světa
Kdesi hodinu cesty za Moskvou se nachází malé městečko s pár obyvateli. Je těžké se do něj vůbec dostat, okolo projíždějící vlaky tam totiž málokdy zastavují. V místním obchodě seženete sotva pár vajíček, konzervy, alkohol a sirky. A když půjdete pěšky kousek doleva směrem k lesu, ocitnete se před domem, jehož tajemná zákoutí se svými příběhy se vám pomalu začnou odkrývat.
Poprvé na terapeutické pohovce
Projekt, který vznikl během třetí vlny pandemie na Slovensku, si určuje za cíl přinést výpovědi o snech i bolestech studentů herectví na Akadémii umení v Banskej Bystrici. Po uvedení v Praze zanechal otázku, jestli covidové projekty s terapeutickým podtextem (nebo přímo účelem?) mají potenciál obstát před živým publikem.
Zdrhnout z doby, ve které žijeme
Nakladatelství Argo v roce 2017 vydalo útlou novelu a prvotinu Josefa Pánka Láska v době globálních klimatických změn. To, že kniha sklidila obrovský úspěch, se projevilo nejen získáním Magnesie Litery, ale také tím, že si hned dva divadelní soubory čerstvou novinku vybraly k inscenování. První byla pražská Meetfactory, jako druhý se novelou inspiroval brněnský soubor Reverzní dveře z JAMU. Novela v sobě nese ryze aktuální téma globalizace a dotýká se i společensky diskutované klimatické krize.