Tíseň mezi nebem a zemí

Zuzana Mildeová

Recenze

Letošní Zlomvaz zahájili domácí studenti KALD DAMU s představením Anděl přicházející do Babylónu od F. Dürrenmatta. Do Babylónu jakožto dnešního světa se všemi jeho neduhy. A právě sem Anděl (Daniel Čech) přivádí dívku Kurrubi (Barbora Popelková), aby snad tomuto mrazivému místu ulehčila. Náhoda však rozehraje groteskní hru mezi nebeskými záměry a zemskou skutečností. Pomalu a jistě padá na všechny v sále tíseň…

Prostor DISKu vybízí, nebo by měl, k akci bez omezení. Aréna v pojetí inscenátorů Anděla však vyznívá ploše. Nebeská klenba připomínající cirkusové šapitó, pod kterým se má odehrávat snad hra života, nekoresponduje se skříněmi a televizí s potrubními prvky. Tyto slouží k nepřekvapujícímu skrývání postav, představují sarkofág, obydlí. Až ve druhé půli je s nimi více manipulováno, dodávají scéně na dynamice. Naprosto neopodstatněné jsou kouřové efekty.

Dynamičnost zhlédnutého představení je asi jeho největším problémem. Zajímavě uvozený kus sestupem shůry, lehce infantilním rozhovorem nebešťanů a karikovaným výstupem pozemských se postupem příběhu rozmělňuje, ztrácí se prvotní očekávání. Stává se upovídaným a bez vývoje.

Postavy se posouvají pouze v promluvách, jednáním zůstávají bez vývinu. Michal Moučka v rolích vojáků, policajta a obřadníka/kata jako by čekal až právě na tu roli poslední, kde mu jeho neměnný výraz padne. Odlišení pomocí ostravských narážek je trapně prvoplánové. Klíčem může být hudební podkreslení při výstupech Hetéry Tabtum. Výborně fungovalo, ale proč jen ona… Nebukadnezar (Petr Reif) a Akki (Jiří Maryško) tvoří hybnou sílu dění na jevišti, oba vystihli přesnou karikaturu svých postav. Ale i zde se ukázalo, jak může být stylizace svazující.

Inscenace vychází ze složitého, přesto groteskně komického textu. Na této rovině režisérka Tamara Pomoriški stavěla. Potřebná je však větší promyšlenost detailů a pevnější linie, po které se příběh ubírá. Rozlišení motivů, které zaslouží dlouze rozehrát a těch, jež snesou divadelní zkratku. Škoda jednoduchých fórků ubírajících na intenzitě prožívaného. Větší důvěra v diváka bez laciných berliček.

Strop stanu se po první třetině neodvratně přibližuje zemi a nakonec dusí nejen nebožáky na scéně, ale i diváky. Pochvala patří dramaturgii festivalu, která moudře zařadila toto filosofické představení pro ještě čerstvé mozky a pozadí divadelních nadšenců. A chvályhodný je i nápad realizovat tuto méně známou hru se zatím neprofesionálním souborem.

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------

>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>

> >   menu   < <

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------

>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>

Festival ZLOMVAZ 2006 pořádá Divadelní fakulta Akademie múzických umění v Praze. Spolupořadatelem festivalu je Hlavní město Praha.